Téma

Zabývám se interdisciplinárně pojatou militární historiografií, zaměřenou na zkušenost bojujících nebo sloužících vojáků a rovněž na militární zkušenost ostatních sociálních skupin. V současné době se zaměřuji na období soudobých dějin (1945–). Na FHS UK vyučuji předměty, které se týkají soudobých dějin, primárně historicko-sociálního vývojového procesu studené války, a také teorie orální historie a jejího paradigmatického vývoje.

Hlavní teoretickou oporu mi poskytuje tradice orální historie tzv. post-pozitivistického paradigmatu (Passerini, Portelli, Thomson, James, Hamilton ad.), odvozující se od základního důrazu na zkoumání historické lidské subjektivity, tedy interpretativního hledání kulturních forem a procesů, jejichž prostřednictvím aktéři sami sobě rozumí v dějinách. Tento základ rozšiřuje symbolická historická antropologie (Geertz, Darnton, Obeyesekere ad.), v mém pojetí náležející do širšího pole kulturních dějin války a vojenství, která nám poskytuje schopnost porozumět dobové militární kultuře a kultuře války, tedy konceptuálnímu světu, v němž prožívali, rozvažovali a jednali její protagonisté.

Třetím pilířem je zkoumání militární mechaniky a rovněž tzv. „tváře bitvy“ (Keegan, Carlton, Sherer ad.), neboli snaha obsáhnout dobovou vojenskou teorii a praxi, především ve smyslu, v jakém dobové vojenství a jeho technologie a bojové techniky vytvářely rámec pro rozvažování, prožívání a jednání aktérů války – nejen vojáků a jejich velitelů, ale i nebojujících, kteří byli válkou a vojenstvím zasaženi. Militární mechanika se navíc neustále měnila a rekonfigurovala v závislosti na postupu procesu vojenské revoluce. Skrze konkrétní konfiguraci militární mechaniky se nám také vyjevuje dobová kultura války.

V počátcích jsem se také orientoval na historickou sociologii, uchopující dlouhodobý historicko-sociální vývojový proces vojenské revoluce, utvářející dobové vojenství.

Zmíněné tři „pilíře“ pokládám za vzájemně závislé a jejich společné uchopení pokládám za snahu o provozování interdisciplinární militární historické vědy, jak stojí v záhlaví mého webu.

…

Můj zájem o historii války a vojenství se začal původně odvíjet od prvotního zájmu o snahy památkově chránit a rekonstruovat velké bastionové pevnosti Terezín a Josefov. Tento zájem jsem postupně začal rozšiřovat směrem k obecnějším otázkám v souvislosti se studiem (od 2008) a působením na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy (výuka od 2013, akademické působení od 2019).

Původně se můj web jmenoval Vauban versus Foucault, což vyjadřovalo snahu chápat vojenskou historii (v případě pevnostní války zosobněnou nejlépe ve jméně maršála Vaubana), ve světle společenskovědních teorií, které v tomto případě zastupoval Michel Foucault. Jeho teorii heterotopických míst jsem ve své bakalářské práci aplikoval na problematiku dlouhého trvání pevnostního města Josefov a během psaní tohoto textu mě před očima vyvstávala právě tato dualita – Vauban versus Foucault.